Pojem zdraví je v dnešní době skloňován stále častěji, a to nejen v médiích, ale i v našich osobních rozhovorech. Není divu - touha po plnohodnotném životě, vitalitě a spokojenosti je pro člověka přirozená. Ale co přesně zdraví znamená? Je to jen nepřítomnost nemoci, nebo něco mnohem hlubšího a komplexnějšího? Zamysleme se nad tím společně.
Moderní medicína i celospolečenský diskurz se shodují, že zdraví je mnohem víc než jen fyziologický stav. Je to dynamický proces, na kterém se podílí mnoho faktorů. Pochopení tohoto komplexního pojetí je klíčové pro naši schopnost pečovat o sebe sama i o společnost jako celek.
Když se řekne definice zdraví, většina z nás si vybaví Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Její definice z roku 1948 je dodnes citována a představuje základní pilíř našeho chápání zdraví: „Zdraví je stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoli pouhé nepřítomnosti nemoci či vady.'
Tato definice je revoluční v tom, že překračuje biomedicínské vnímání zdraví a zdůrazňuje jeho multidimenzionální charakter. Nejde jen o to, co se děje uvnitř našeho těla, ale i o naše prožívání, vztahy a postavení ve společnosti.
Přestože byla tato definice mnohokrát komentována, chválena i napadána, její historická přednost spočívá právě v připomenutí tří základních aspektů - tělesného, duševního a sociálního zdraví. Postupem času se navíc do popředí dostává i čtvrtý, neméně důležitý rozměr - spirituální zdraví.
Abychom dosáhli skutečné celkové pohody, je nezbytné pečovat o všechny složky našeho zdraví. Každá z nich hraje svou roli a vzájemně se ovlivňují jako spojené nádoby. Pokud jedna složka strádá, projeví se to dříve či později i na těch ostatních.
Toto je nejčastěji vnímaná dimenze zdraví. Zahrnuje veškeré biologické a fyziologické aspekty našeho těla - od správné funkce orgánů, přes krevní tlak, hladinu cukru v krvi, až po naši fyzickou kondici a pohybové dovednosti. Péče o tělesné zdraví spočívá v:
Tato subjektivní, ale nesmírně důležitá složka se týká našeho vnitřního světa: pocitů, emocí, sebedůvěry, motivace, energie, spokojenosti a stability. Duševní zdraví nám umožňuje zvládat stres, adaptovat se na změny a prožívat radost. Jak ho posílit?
Člověk je tvor společenský a kvalita našich vztahů má obrovský vliv na naše celkové zdraví. Sociální zdraví zahrnuje schopnost navazovat a udržovat uspokojivé mezilidské vztahy, plnit sociální role (v rodině, práci, komunitě) a mít pocit sounáležitosti. Ale patří sem i aspekty jako vzdělání, pracovní uplatnění, finanční stabilita či možnost smysluplně trávit volný čas. Příkré sociální rozdíly se často promítají do zdravotních nerovností, což jen podtrhuje význam sociální dimenze zdraví.
Tato složka přesahuje klasické náboženské pojetí a odkazuje na náš pocit smyslu, účelu a propojení s něčím větším, než jsme my sami. Může to být vztah k přírodě, umění, filozofii, humanitárním aktivitám nebo rituálům, které nám dávají pocit sounáležitosti a ukotvení. Spirituální zdraví nám pomáhá zvládat krize, nacházet vnitřní klid a hodnoty, které nás přesahují.
Všechny tyto složky jsou neoddělitelně propojené. Například chronický stres (problém duševního zdraví) může vést k vysokému krevnímu tlaku (problém tělesného zdraví). Nedostatek sociálních kontaktů může prohloubit pocity osamělosti a úzkosti. Je proto důležité vnímat zdraví holisticky a pečovat o všechny jeho aspekty.
Ačkoliv WHO definuje zdraví jako „stav', mnozí odborníci zdůrazňují, že jde spíše o dynamický děj. Naše tělo i mysl se neustále přizpůsobují měnícím se podmínkám vnějšího prostředí i vnitřním změnám. Zdraví je schopnost organismu udržet si rovnováhu a odolnost tváří v tvář nepříznivým podnětům.
Zajímavé je, že základy našeho zdraví se často formují již v raném dětství. Faktory jako porodní váha, sociální pozice rodiny nebo výživa v dětství mohou výrazně předznamenat zdravotní situaci v pozdějším věku. To podtrhuje, že zdraví není jen okamžitý stav, ale dlouhodobá investice a neustálá snaha o adaptaci a posílení.
K lepšímu pochopení komplexity zdraví vznikla řada modelů, které se snaží postihnout jeho širší pojetí. Dva z nich jsou obzvláště významné:
Tento model se rozvinul zejména koncem 19. a v průběhu 20. století a hraje klíčovou roli v západní medicíně. Soustředí se na:
Biomedicínský model, opírající se o poznatky molekulární biologie a genetiky, dosáhl mimořádných výsledků v boji proti mnoha nemocem a výrazně prodloužil lidský život. Je však často kritizován za to, že se zaměřuje pouze na biologické aspekty a opomíjí širší sociální, psychologické a environmentální souvislosti.
Na rozdíl od biomedicínského modelu se ekologicko-sociální model snaží postihnout zdraví v jeho plné šíři, včetně všech determinant. Charakterizuje se tím, že:
Tento model zdůrazňuje, že zdraví ovlivňuje vnímání hodnoty zdraví ve společnosti, rodinné vztahy, činnost institucí i veřejné správy. Vědomí vlastní důstojnosti, péče o sebe sama a ochota pomáhat druhým tvoří základní východisko pro péči o zdraví.
I když existuje mnoho dalších modelů (populační, systémový, celostní), všechny se snaží zdůraznit různé aspekty studia zdraví a zahrnout do něj co nejvíce relevantních faktorů. Nicméně, komplexnost zdraví nelze plně vyjádřit jednoduchou definicí. Klíčové je, do jaké míry si lidé zdraví váží a co jsou pro něj ochotni udělat.
Představa zdraví jako hodnoty není nová. Už starověcí filozofové zdůrazňovali jeho význam. Hodnota zdraví je dvojí - individuální a sociální.
Je úzce spjata s pudem sebezáchovy. Bohužel, mnoho lidí si skutečnou hodnotu zdraví uvědomí až ve chvíli, kdy o něj přijdou. Cestou k lepšímu pochopení individuální hodnoty zdraví je výchova, která posiluje důstojnost a svébytnost jedince. Hrozby a vyvolávání strachu jsou kontraproduktivní. Důležitá je aktivita každého z nás, ale izolované snahy jedinců často nestačí.
Vychází z poznání, že každá společnost, chce-li přežít a prosperovat, musí věnovat pozornost zdraví svých členů. Historicky bylo zdraví důležité pro silnou armádu nebo ekonomickou výkonnost. Dnes však chápeme, že základním důvodem, proč má být člověk zdravý, je prostá skutečnost, že je dobré být zdravý a těšit se ze všeho, co plnohodnotný život přináší. Společenské struktury by měly nést svou část odpovědnosti za zdraví lidí a svým příkladem pomáhat občanům najít cestu ke zdraví. Společnost, která podcení sociální hodnotu zdraví, musí počítat s horším zdravotním stavem svých obyvatel.
Pochopení toho, co je zdraví, se neustále vyvíjí. Od čistě biomedicínského pohledu jsme se posunuli k holistickému, bio-psycho-sociálně-spirituálnímu chápání. Zdraví není pouhá absence nemoci, ale stav kompletní pohody, dynamický proces a především nesmírná hodnota, o kterou musíme aktivně pečovat jak na individuální, tak na společenské úrovni.
Co pro své zdraví děláte vy? A jak se vaše rodina, škola nebo pracoviště podílí na podpoře zdravějšího životního stylu? Odpovědi na tyto otázky do značné míry určí úspěšnost naší cesty ke zdravější a spokojenější budoucnosti.